represe 37-38 fakticky Stalinovi vnutil stranická věrchuška, báli se, že by prohráli v chystaných volbách, které měly být na alternativní osnově. Najednou všichni našli ve svých oblastech "akutní nebezpečí kontrarevoluce" a požadovali povolení k represím. Ze začátku jeden člen prezídia, poté snad bez výjimky všichni. Stalin tehdy neměl na výběr, pokud by se nepodřídil, dnes by ho liberálové oplakávali jako jednu z "obětí stalinizmu". Fakticky měl jedinou možnost, nechat věrchušku a trockisty, ať se vyřežou navzájem, což se i stalo. Čistky, které oni sami vyvolali, nepřežilo asi 70% vyšších stranických funckionářů. Tady by bylo nejpřesnější asi říct, že Stalin neměl sílu jim v čistkách zabránit. Bohužel si to mezi sebou začali pomocí donosů vyřizovat nejen stranická věrchuška mezi sebou, a proti politické konkurenci i vněstranické, ale začali si i ve velkém lidé vyřizovat pomocí udání i čistě osobní záležitosti, jako sok v lásce, touha po majetku, nevraživost atd. Vina za část obětí je takto na lidech samých. Potom když se Stalinovi podařilo odstranit Ježova, dosadil do čela NKVD Beriju a ten inicioval rozsáhlou revizi všech rozsudků, a stovky tisíc lidí z gulagů vrátil na svobodu, nebo zrušil ještě nevykonané rozsudky smrti (za Ježova se nezkoumala podstata věci, stačilo jen udání a "rozsudek" tzv. trojky).
Co se týká korupce, v 90. letech vyšla kniha, kde jeden bývalý funkcionář 30. let krajské úrovně psal: "... dnešní korupce tehdy byla naprosto nemyslitelná, tehdy pokud krajský velitel dopustil ve svých strukturách zpronevěru 3000 rublů, šel do vězení, pokud 10000 rublů, šel ke zdi..." Tj. ne že on sám něco zpronevěřil, ale že tomu nezabránil. Možná trochu přehání, ale podstata myslím nebude daleko od pravdy. Taková tvrdost bylo podmíněna i tím, že tehdy musel SSSR víceméně za 10 let dohnat to, co Západ stihl za 50-100, jinak by v konfrontaci neměl šanci. Nicméně to, že za Stalina nebyla korupce, je mýtus, byla, jen v jiném měřítku a efektivněji se proti ní bojovalo.
Re: rozpor
Hоx | 20.10.2014