Vasile díky za reakci. Fakt by mě zajímalo, jestli za si koncepty/abstrakty které popisuješ umíš představit i něco fyzikálně konkrétního. Rád bych v těch představách postoupil dál. Píšeš že kmitají pole. Já pracuji s představou, že pole jsou důsledek kmitání části, ze kterých se skládají. Např. kolem vodiče, kterým primárně prochází el. proud (tj. v důsledku rozdílu potenciálu na jeho koncích, se jím podélně šíří - elektrony vodiče - třeba mědi) se sekundárně objeví toto elmag pole, jehož prostorovou podobu (tvůj matematický předpis) nám ukazují např. železné piliny umístěné do blízkosti vodiče pod proudem. Čili nejdříve musí být elektron nějaké hmotné matérie aby potom mohlo být indukované pole. U magnetu je to obdobné s tím, že zmagnetizování vytvoří na koncích vodiče rozdíl potenciálů, který vytváří pole kolem něj. Takže opět - nejdřív kmitající elektrony, potom pole. Takže, jakou máš představu o tom, jak se šíří elektromagnetické prostorem - čili v prostředí, kde nejsou k dispozici elektrony vodiče. Myslíš že kmitají elektrony (nevodivých) plynů, ze kterých je vzduch složen a že jejich vodivost je věcí frekvence (když víme, že prostorem se dobře šíří jak vf tak i nf frekvence resp. krátké i dlouhé vlny) ?
Prostě mi chybí funkčně použitelná představa jiných "jsoucen" matérie, coby jednoho ze tří základních pilířů konceptu MIM. Matematický abstrakt je mentálně možné v podstatě jakkoliv zkonstruovat, ale já hledám praktickou představu těchto abstraktů.
Díky
P.