moskyt napsal:
6.6.2014 v 11:12
Pane otče, dovolím si na doplnění přiložit článeček, který jsem narychlo přeložil.
Putin očima francouzských novinářů Jean-Pierre Elkabash a Fabien Namias
05.06.2014,
http://ruposters.ru/archives/5747
Fabien Namias, zástupce ředitele rozhlasové stanice Europe1:
…nechal nás čekat na rozhovor od pěti do půlnoci. …komusi z tiskové služby jsme řekli ještě hodina čekání a interwiev technicky nebudeme schopni odvysílat.
Putin se objevil za deset minut, zdvořile ale zdrženlivě pozdravil, rychle jsme se připravili a začal rozhovor. A my jsme, vlastně, okamžitě zapomněli, že nás nechali čekat – kvalita odpovědí, jejich rytmus byly nad všechna očekávání.
My, já si v žádném případě nemohu vzpomenout na takový rozhovor, i když jsem dělal rozhovory nejednou s francouzskými představiteli.
Mám na mysli otevřenost, schopnost přijmout ránu a umění jí odrazit.
Viděli jsme, že otázky ho někdy podráždily, on na ně ale vyčerpávajícím způsobem odpověděl.
…nemá rád současnou linii americké administrativy, Putin to nepovažuje za nutné skrývat to, je zcela upřímný, když ostře mluví o USA a Obamovi, to je ale z mého pohledu, v pořádku. Zejména proto, že Putin byl k USA byl vždy přátelský a důvěřoval Americe. Jeho důvěra byla zklamána, a jeho reakce jsou vysvětlitelné a pochopitelné.
Chtěl bych říct, že otázky neznal, my, i když na tom Kreml netrval na tom, jsme je informovali o tématech, o kterých bychom chtěli mluvit. Putin pouze požádal, pokud to bude jen možné, aby byly zachovány jeho odpovědi a nebyly příliš “prostříhány” při přípravě k vysílání.
Slíbili jsme to.
Po 2 hodinové besedě, navrhl, že půjdeme do obývacího pokoje, je to obrovská místnost s vysokými stropy, avšak s velmi skromným a minimalistickým zařízením.
Putin nám nabídl pití, a když mluvil o ruském šampaňském, kterým nás chtěl pohostit, podíval jsem se za sebe a strnul jsem. Nebyli tam žádní bodyguardyové, žádní tiskoví referenti. Zůstal s námi samotný. Nedokázal jsem si nic takové vůbec představit. Ani jeden francouzský prezident, premiér, vysoký úředník by nezůstal sám s novináři. To je nemyslitelné pro představitele našeho establishmentu.
Napili jsme se a začal rozhovor. Zcela odlišný.
Před námi byl vtipný, uvolněný, trochu ostýchavý společník, kterému bylo možné skákat do řeči, přerušit ho, vtipkovat s ním.
Kontrast byl tak výrazný, že nyní mohu jen těžko říci, kdo je pan Putin …
Protože jsem viděl dva: prezidenta, který se choval s královskou důstojností a muže, který nás okouzlil a dokázal, abychom zapomněli, že jsme se několik hodin mořili v jeho přijímacím pokoji”.