Přechod od člověka k Člověku není nic jiného než postupná integrace všech doposud samostatně účinkujících (tedy odloučených) složek sama sebe do kompletního, svobodného Celku. Nejde tedy o to, nahrazovat umísťování těžiště své pozornosti (Ega) tu do jedné složky, po nasycení do druhé, ale o simultánní, tedy propojenou činnost ve všech složkách současně do jednoho synchronního projevu, který se ve vzdělávacích tradicích většinou nazývá seberealizace.
Je tedy namístě vědět, že člověčí odloučené celky, které je potřeba integrovat do jednoho jsou tři. Člověk tedy funguje současně na fyzické úrovni, psychické úrovni a duchovní úrovni (přičemž každá z nich má opět trojitou základnu) a podle míry uvědomování si této vlastní multiúrovňové architektury lze usuzovat na míru jeho Člověčenství.
Jinak řečeno nepodporuji vylučování nějakých (samozřejmě spravedlivých) aktivit, kterých je člověk schopen, jedno na které úrovni žití, ale jejich spojování do Celku. Pak jdeme život jako nůž máslem. Nic na nás neulpívá a nikomu neubližujeme (většina ubližování tzv. normálních lidé je bohužel nevědomé podstaty). Jen v tomto stavu sebeJednoty jsme schopni dojít do cíle - sjednocení se s HNR.
P.