tvrdíš dvě protichůdné věci -
a) potom nechal natlačiť ODPOVEDAJÚCI objem meny
b) pričom dbal na to aby objem meny bol KONŠTANTNÝ.

pokud tiskl měnu, nemohl být objem konstantní... necháváš mimo zorné pole, konstantní k čemu - k objemu zboží a služeb. Takže poměr musí být konstantní, nikoliv množství samotné měny. A při komoditních měnách, nebo zlatém standardu, nejde pružně přizpůsobovat množství měny, jak už jsme také nejednou probírali. Anglie tedy na zlatém standardu během průmyslové reavoluce nebyla, protože bankéři podvodem frakčního bankovnictví exponenciálně zvyšovali množství peněz v oběhu. Což byl na jedné straně podvod, na druhé straně, pokud by to neudělali, měny v oběhu by bylo stále stejně (+1 procento ročně, max) a rychle by ekonomika narazila na tento limit.

Další rozpor máš v tom, že na jednu stranu říkáš, že emise peněz se dá snadno přestřelit (hyperinflace, inflace), na druhou stranu uvádíš příklad stalinského SSSR, kde s inflací neměli problém... jak už jsme tady taky nejednou probírali, inflace není otázka podložených nebo papírových peněz, ale čistě otázka kvality řízení emise.