Jen dvě poznámečky k velmi hezkému textu.
1. "základnou otázkou akejkoľvek prakticky užitočnej filozófie je – otázka o predvídateľnosti následkov" - tuto nezpochybnitelnou objektivní pravdu lze používat i v obráceném směru. Tedy z povahy vytýčených následků/výsledků být schopen zvolit/najít to správné výchozí jednání, které kauzálně vede k výslednému, předem vytýčenému cíli. Obecně jsou tyto dva postupy známy jako induktivní a deduktivní modus operandi. Rozdíl je daný tím, jestli na začátku řízení ještě máme svobodu volit vstupní jednání nebo už musíme reagovat na výsledky předchozí volby a v podstatě už musíme hledat správnou formu korekce již nastalých nezvratných následků (detektivové deduktivně hledají příčiny (pachatele) již nezvratně nastalých následků jejich výchozího násilí (obětí)). To nám mj. ukazuje na to, že život se žije/hraje podobně jako se hrají šachy - tedy na tahy.
2. Kdo je v situaci, že jej v životě čeká skutečně řídit okolní procesy (nejen vlastní život) nebo hledá způsoby jak své aktuální řízení zdokonalit, tomu mohu doporučit naprosto vynikající knihu o tom jak řídit, která je napsána zcela srozumitelným, praktickým jazykem a je tedy dostupná prakticky každému. Jedná se o knihu "Vést nebo být veden" autora Dona Fullera.
K sehnání je např. zde: http://knihy.abz.cz/prodej/vest-nebo-byt-veden
P.