Hledání dalších, kteří znají pravdu.

Po tom, co se dozví šokující pravdu o světě, pocítí Nada akutní potřebu podělit se o tuto zásadní informaci se svým přítelem jménem Frank Armitage. Nada však náhle zjistí, že někteří lidé o tom vůbec nechtějí slyšet. Ba co víc, mnozí se rozzuří a cítí se být uraženi při pouhé zmínce, která to připomíná. Když Nada požádá Franka, aby si nasadil jeho brýle, aby mohl vidět vše, o čem hovořil, Frank okamžitě odmítne a nazve jej „šíleným zkurv....“. Nada mu na to odpoví další klasickou hláškou filmu „Nasaď si ty brejle, nebo sežereš tu popelnici.“

Poté následuje jedna z nejdelších filmových rvaček jeden na jednoho, kterou jsem kdy předtím viděl (osm minut ran pěstí a kopaček), scéna je tak dlouhá, že se stane nanejvýš absurdní, až komickou. Jakkoliv se scéna může jevit jako nesmyslná, říká nám něco o obtížnosti probudit běžného, průměrného člověka z jeho blažené netečnosti.

Frank nakonec spatří pravdu. Vše, co k tomu bylo třeba, bylo, že z něj Nada nejdřív téměř vymlátil duši, narazil mu brýle na oči a přinutil jej se proti své vůli rozhlédnout kolem. Ano, přesvědčovat ostatní lidi o pravdě může být nesnadný úkol.
http://na-severu.blogspot.cz/
článek-recenze- k filmu „oni žijí“,odkaz nafilm