Nechci se už do toho více zamotávat, protože nemám tolik vědomostí z KOBU, abych věděla, proč se to všechno děje. Chtěla jsem jen ukázat na vlastní případ. Samozřejmě, že i já ze svého pohledu na sebe vím, že vše, co se mi přihodilo bylo to nejlepší pro mě, i když to bylo hodně zlé - bylo to tím, že úroveň morálky a míry chápání nebyla na takové úrovni, abych si toto byla schopná uvědomit. Vše se dělo postupně i ten vlastní restart, ke kterému jak píše Pe-tri, musí být hodně silný impuls. Tento restart není otázkou okamžiku, ale děje se postupně a je hodně bolestivý - jsou to myšlenky, které na vás útočí a jako by vás Něco neustále zkoušelo. Je to otravné a únavné, protože víte, že ty myšlenky už nejsou vaše a musíte je nestále přesívat - s tím přichází i změna míry morálky a chápání. Možná neumím slovy vyjádřit, co se v člověku děje, ale dává mi to smysl i když to zřejmě odporuje teorii :).
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dotaz
Jana | 17.03.2014