Cituji: "Vždy sa pri existujúcej úrovni morálky a miery chápania uskutoční najlepśia možná varianta. TÁ SPRÁVNA VEC."

Tohle je docela klíčová věta. Je možné ji chápat jako mechanismus/algoritmus sTrojení (tvoření/plození) ? Lze ji chápat např. tak, že - 1.otcem je zde moráka, 2. matkou míra chápání (dva aspekty/parametry/setbou přítomnosti) a 3. dítětem (sklizní v budouCtností) je uskutečnění - té správné věci (např. náprava vztahů, zdraví, okolností) ? Pokud je tohle správné uvažování, pak se ptám - není na čase udělat krok dál a pokusit se rozebrat si, JAK tento sTroj vlastně uskutečňuje/realizuje svoji funkčnost ? Přiznáváme si tím přece příčinou souvislost mezi pojmy, které spolu na první pohled nemají žádnou fyzikálně/biologickou vazbu. Jaké objektivně existující nosiče či prvky tedy vlastně realizují přenos vlivu morálky a míry chápání na hmotu nemocného těla, úroveň párového nedorozumění či konfiguraci strastiplných okolností ? Dávám tuto otázku v plén, neboť se domnívám, že její rozlousknutí by nám mohlo pomoci v míře zbavení se mechanistického (hmotného, apriorního) pojetí člověka jako subjektu - sTroje (poskládaného z genetických součástek) a rozvinout pojetí člověka jako flexibilní, dynamicky "renderovanou/vykreslovanou/manifestovanou/výstupní" entitu, která má svůj výstupní stav, svoji pozici i onen podmíněný, renderovací mechanismus pod kontrolou právě prostřednictvím v praktickém životě aplikované (osvědčené, nikoliv jen deklarované) morálky a mírou svého chápání objektivních skutečností. Odpověď na položenou otázku by nám zajisté onu míru chápání opět posunula žádoucím směrem tj. od človíčka k Člověku.
P.