Možná by se to dalo říct i jednodušeji. Prostě vědoucímu parazitovi jde vždy o to, obsadit svými "názory - účelovými pseudopravdami" podvědomí jedinců. Pokud se mu to podaří (což si cyklicky monitoruje), má vyhráno, protože každodenní vědomé chování každého člověka je něco jako květ rostliny (špička ledovce). Prostě kdo řídí obsah podvědomí (hypnotizér - zhurta, naprudko a krátkodobě, zombifikátor - sofistikovaněji, postupně a dlouhodoběji), řídí i každodenní vědomé jednání a názorovou bázi, ze které loutka vychází. Takže kdo si nechá vyřadit kontrolní, ochranné mechanismy mezi podvědomím a vědomím (svůj firewall), vydává se do rukou manipulátora a stává se dobrovolně jeho loutkou. Je pak jen věcí schopností manipulátora, jaké prostředky k vyřazení firewallu z provozu v konkrétním případě použije. Je jich nečekaně mnoho. Od adresných, fyzicky invazivních (etyl, nikotin, narkotika, ostatní drogy...) přes mentálně invazivní (hypnózy, sugesce, obelhávání, ostatní formy vymývání mozku) až po neadresné, kolektivní formy jako jsou mediální, podprahové vysílání, blockBustery, řízení davů atd. Naštěstí ten firewall je mnohovrstevnatý (jako ta cibulka), takže jedinec, má možnost si na určité úrovni uvědomit činnost agresora a zahájit vhodnou obranu. Třeba tou procházkou lesem. Prostě své podvědomí bychom si měli setsakramentsky hlídat a bezpodmíněčně ho mít pod vlastní kontrolou/péčí, aby nás samotné nepřekvapilo, čeho všeho jsme vlastně schopni, když by se n(ě)komu, podařilo vypnout (byť krátkodobě) z našeho jednání jeho kontrolu v podobě racionálního vědomí (uvědomování si, myšlení). Doufejme, že ne nadarmo vyprávěli o tom, jak propadli i vzdělaní a inteligentní lidé davové hypnóze při setkáním s Goebelsem na jeho mítincích, jeho sugescím a sami ze sebe byli (později) šokování tím, jak spolu s ostatními hajlovali aa skandovali, jako kdyby byli skalními příslušníky fašistů. To je pravá davová magie, dnešní psychologií však již prakticky zcela odhalená, přesto jakékoliv praktické aplikace trvalé umožňující (majdan).
Prostě sílu podvědomí nelze dnešními člověku neznat, natož podceňovat. Jak to jednou větou vyjádřil Lobsang Rampa - při střetu mezi vůlí a představivostí, vždy vyhraje představivost.
P.