No...ten pop Tito by mě zajímal taky. :) Měla jsem na mysli hlavně to, jak Sandro popisuje úlohu ruské aristokracie a inteligence v před- i porevolučních dobách. Zaujal mě obrázek vlády, která nevládne (spolu s carem), ale sabotuje. Viz "...museli jsme spoustou marné práce vyhovovat požadavkům...". Když vidíš dnešní (naši) vládu, můj dojem je, že nejvíce "pracovního úsilí" nasazuje právě do nejmarnějších a nejnepotřebnějších "věcí" či různých žabomyších válek. A nejen dnes. Po tzv. "revoluci" jsme také očekávali, že své úsilí napře do oblastí, které byly nefunkční. A co se stalo? Začalo naopak ničení všeho, co fungovalo.
Těsně pod Sandrovými vzpomínkami je v rozboru napsané, proč musely být monarchie zničeny a že "prostředkem" byla právě 1.sv.v. (což potvrzuje slova, tuším, pana Duba ze Z). Vznikly tak nové "demokratické" státy - a to včetně naší (tehdy společné) republiky. Takže tady by se dalo dost dobře diskutovat o důvodu vzniku našeho státu = proč nám bylo povolené si ho založit.
Jinak - na textu se dá dle mého docela dobře vysvětlit i současná "Babišovka" = proč vůbec kandidoval a proč se po svém vítězství tvářil poněkud vyděšeně a dokola opakoval, že "bude opozicí". Dá se vysvětlit i "výskyt spasitelů" Janoušků nebo "aktivita" různých mediálních celebrit z uměleckých kruhů, řadících se k "inteligenci národa" aj.
A děkuju ti za odpověď, se kterou se nedá než souhlasit. Národní kulturu tvořily, tvoří a nesou dál povětšinou "bezejmenní" z národa - a dokud "tělo žije", stále je naděje.