Zdánlivě od tématu bych chtěla upřesnit, kdo to vlastně ti "banderovci" byli. A Taura prosím o upřesnění nebo opravu, protože má v tomto větší přehled.
U nás se totiž začalo zamlčovat a i česká wiki je velmi strohá, vynechává směrodatná fakta.
Obecně se u nás říká, že Bandera byl vězněný v koncentračním táboře a tam ho Němci zlomili ke spolupráci. Snaha o ospravedlnění této osoby je ještě podtrhována vyznamenáním Hrdina Ukrajiny, které Banderovi přiřkl Juščenko (a které nyní zas neplatí).
Bandera ale nebyl žádné neviňátko. Národností Ukrajinec, občanstvím Polák z Haliče. Nacionální nenávist jak k Polákům, tak Rusům, židům nebo i Čechům a Slovákům. Činnost nezačali až v době války, ale daleko před ní. Nacionalisté prováděli záškodnické akce jak proti předválečnému Polsku, tak proti Československu a sovětskému Rusku.
Protože jejich myšlenky a způsoby věrně kopírovaly nacionalistické způsoby např. Henleinovců, po nástupu Hitlera k moci (r.1933) s Německem začali ukrajinští nacionalisté velmi úzce spolupracovat= společné výcvikové tábory s wermachtem abwehrem a později i s SS. Tato spolupráce vynesla do čela nacionalistické opozice Banderu a Melnika, na samotné Ukrajině téměř neznámé osoby. Ani Melnik a ani Bandera však neřídili opozici z Ukrajiny (stejně tak vyšší "kádr" nacionalistů).
Opozice se také později rozštípila na dvě skupiny - OUN M (Melnik) a OUN B (Bandera). A i tyto dvě skupiny bojovaly mezi sebou kvůli "pohledu na věc", ztráty na obou stranách.
Německo ukrajinskou nacionální opozici používalo nejdříve k provokačním akcím proti Rusku, Polsku i Československu. Po vypuknutí války je dosazovali na správní místa na dobytých územích - později byli využiti na "partyzánský boj" proti postupující RA a k teroru proti obyvatelstvu.
Bandera sám byl odsouzený k trestu smrti za terorismus (osnování vraždy polského ministra vnitra) již v r. 1934. Později mu byl trest změněn na doživotí. Trest si odpykával v polském vězení. Odtud byl v září 1939 propuštěn, aby mohl "velet a organizovat". Což dělal a důkladně. Do této doby spadá jeho velení skupině OUN B a také "názorový rozchod" s Melnikem, který tak razantní "metody" neuznával. V této době také vzniká skupina "Legion", která byla přímo vycvičena jednotkami SS a používaná byla hlavně na teror v týlu SSSR.
Možná by bylo dobré říci, že Melnikovci měli své uniformy, bylo tedy možné je poznat. Banderovci své neměli, chodili buď v civilu nebo se oblékali do uniforem, které se zrovna "hodily".
Hned po napadení sovětského Ruska německou armádou se Banderovci "proslavili" svým bezuzdným terorem ve Lvově.
"Smrt Polákům, smrt Moskalům, smrt židům" - to bylo jejich heslo "očisty města" a krve teklo proudem. Během pár týdnů bylo brutálně povražděno přes 8 tisíc lidí a to včetně nemluvňat. Vražděni byli především Rusové, Poláci, židé, ukrajinští komunisté, rodiny vojáků a pracovníků sovětské veřejné a státní správy.
BVanderovci vyhlásili okamžitě nezávislou Ukrajinu a to bez konzultace s Německem. Očekávali, že Němci mají svých starostí dost a že jim to projde. Neprošlo. Bandera byl zatčen a v r.1942 "umístěn" jako prominentní vězeň do Sachsenhausenu. Odtud byl propuštěn v r. 1944, aby mohl organizovat "partyzánský boj" proti postupující RA. Velel ovšem z Berlína, odkud se později přesunul do pro něj "bezpečné" západní zóny. Žil pak v Mnichově pod jménem Štěpán Popel.
Teroristické akce Banderovců pokračovaly i po válce a to zvláště na jihovýchodě Polska a na Ukrajině, odkud se pak - po sílícím tlaku polských a sovětských ozbrojených složek- pokoušeli probít "na západ" a to hlavně přes naše území.