týmově jsme se dobrali pravdy: prvotní význam "života" je ten co uvádíš, a slovo "žizň" mělo jiný význam, vyjádřitelný například tak, že "život" se týká všeho živého, ale "žizň" je lidí (nebo obecně tvorů nadělených rozumem a vůlí). V češtině tedy nedošlo k záměně "žizň" za "život", ale jednoduše k vymizení "žizň" a část jeho významu si přisvojit "život". V ruštině pak došlo k jinému zkreslení, "život" už přímo znamená jen "břicho" a část významu "života" si přisvojila "žizň". V obou jazycích došlo k významovému posunu, jen jiného druhu. Ale řekl bych že původní myšlenka deformujícího významového posunu "života" v češtině se nakonec zase potvrdila, jen trochu jinak: třeba fráze "něco v životě dokázat" nemá při původním významu slova "život" smysl, tady patří "žizň".