díky za vysvětlení "života". Sekce okolo tohoto slova v článku tedy úplně neodpovídá. Jak nad tím teď přemýšlím, s ohledem na typ psychiky je ruskému výrazu adekvátnější "živočišný typ psychiky", nikoliv "zvířecí".

O tom že češtině má blíže k staroruštině než k moderní ruštině nikdo nepochybuje, je to logické, takhle se zpětně v čase sbližujou všechny slovanské jazyky (nejen). Otázka spíš zněla, zda ke staré ruštině má blíže současná čeština více, než současná ruština. Vzhledem k tomu co "prožila" čeština se mi zdá nepravděpodobné, že by tomu tak bylo.

Čeština se od 18. století změnila taky velmi málo, číst Šafárika v originále mi třeba nedělalo nejmenší problém (možná díky znalosti ruštiny), nicméně při pokusu číst české texty z 11-12 století jsem těžce ztroskotal a nerozuměl v podstatě ani slovo, bylo by zajímavé zjistit jak je na tom v tomto ohledu ruština, zda je soudobému mluvčímu alespoň nějak srozumitelný jazyk 11-12 století.

ps. v článku opraveno ("životnyj" = živočišný, nikoliv zvířecí)