Individuální osudy jsou jedna věc, druhá objektivní kauzalita. Dle mého skromného názoru, nelze dění v 50.-letech u nás vidět ve správné perspektivě, pokud si vše nedáme do souvislostí s mocenským bojem v tehdejším SSSR, zejména závěrečným úsilím na likvidaci Stalina a vším tím, co následovalo po jeho usmrcení (likvidace jeho sympatizantů i nás - samozřejmě vše v rámci nomenklaturních kádrů v KSČ). Právě ta dichotomní role Stalina v SSSR byla zdrojem tak velkého překvapení/nechápání, které procesy v 50.letech (jednoznačně kauzálně propojeny s jeho smrtí) u nás vyvolaly.