Píšu reakci nahoru, protože je dost opožděná.
Taky nejsem zastánce hurá činů "nas mnógo" a myslím, že ani Rusové ne. Jsou ovšem situace, kdy osobní nasazení může jako jediné ochránit ostatní a snížit riziko - byť za cenu vlastního života.
Myslím si, že lidé z Komsomolsku si jsou této ceny vědomi.
Před mnoha lety jsme s podobným údivem koukali na to, jak v Černobylu lidé likvidují katastrofu téměř holýma rukama. A určitě věděli, co je čeká. Dobrovolně zasahovali tam, kde technika selhala a místo "bezpečných" x-minut pracovali pomalu do chvíle, co nepadli vysílením. Myslíš, že to bylo z donucení nebo z blbosti? Já myslím, že je za tím cosi jiného.
A díky takovým se podařilo Černobyl zakonzervovat velmi rychle a nedýmil nám nad Evropu roky. Což se nedá říct o Fukušimě...