Neumím posoudit, kam Védy.sk směřují své čtenáře. "Útoky na Ježíše" chápu ve smyslu útoků na jeho zkreslený a nepravdivý obraz, podávaný v Novém zákonu.
Ale jsem přesvědčená, že védická kultura není žádný výmysl ani falzifikát. Slované byli védisti - tak, jako mnohé jiné národy. Dá se říci, že většina dnešních islámských zemí kdysi dávno vyznávala védickou kulturu (třeba i Turci).
Velesova kniha možná falsem je... i když i její odpůrci připouštějí, že je sestavená z mnohem starších pramenů moudrosti, které se v písemné formě nezachovaly. Možná přikrášluje, zveličuje - ale v zásadních informacích nelže. Třeba v tom, že Slované byli nositeli védské kultury. Podle knihy je Bůh kosmickým zákonem a ostatní bohové jsou nositeli jeho různých aspektů. Jediná správná modlitba k Bohu zněla ve smyslu:
"Ať máme vše, co potřebujeme k životu.“ A védismus důrazně nepřipouštěl modlitby za konkrétní věci, ať už za svůj prospěch či za prospěch někoho jiného.
Duše a reinkarnace byla samozřejmostí a zajímavé bylo přesvědčení, že kdo jako otrok umře, ten se také otrokem narodí. Takže z toho pramení jejich vůle a odvaha = lepší zemřít jako svobodný, než žít a zemřít jako otrok.
A koho měli vlastně předkové za pohany? Všechny společnosti (nebo věrouky), které otrokářství praktikovaly a dovolovaly. Védismus otokářství neuznával a ani nepraktikoval. Když Skýtové někde ve 2.stol. osvobodili Řeky od Římanů, jako první u nich zrušili otroctví.
Pro védickou kulturu byla vůbec individualita a osobní svoboda (a její respektování) typická. Dá se říci, že byla prototypem demokracie, kterou jsme my nyní nikdy nezažili, ale po které podvědomě toužíme.
Vládci nebyli dědiční, volily je sněmy. Dědičnost vládců nám nutili Římani a Chazaři. Také vlastnictví půdy bylo védické kultuře cizí, protože půda nikdy nemůže patřit člověku, ta je propůjčená Bohem jako prostor k žití (analogie s Indiány). Půda jako osobní majetek = ten, se kterým se kšeftuje - to védická kultura neznala a zavedlo ho až římské právo kdesi ve 12.stol.

A zajímavost: už Fr.Palacký, který mohl jako první bádat o naší minulosti (ovšem jen ve vatikánském archívu a jen ve spisech, které mu půjčili) určil za příčinu našeho pádu (a zotročení) přílišnou demokratičnost.
Staré Slovany lze podle něj charakterizovat jako demokratickou kulturu, oproti tomu Germány (a Římany, Franky, Sasy...)
jako kulturu totalitní.