Informace jsou z osobní zkušenosti Iriny Bergset, je možné že zažila zase nějaké větší nahromadění negativních jevů/zkušeností než ostatní, ale její výpověď bych nezatracoval. I v Rusku jí zpočátku nevěřili, "sepsulo" ji za tohle interview spousta lidí, ale postupem času se hromadí evidenci v prospěch toho co říká a lidé se přiklánějí na její stranu, co můžu sledovat.
Pro kompletní obraz by bylo třeba poslechnout si celé její asi 1.5 hodinové interview, uvádí tam opravdu šokující fakta, která by asi šlo pátráním vyvrátit nebo potvrdit. Sám jsem to nezkoušel, bylo by to nadlouho a člověk by musel umět norsky. Nevidím ale důvod podezřívat jí ze lži, třeba i proto že tím pro sebe nic nezískala a nezískává.
Mluví o "Norském mýtu" a jejím vystřízlivění z něj, o tom že její osobní zkušenost byla radikálně odlišná od mediálního/oficiálního obrazu. Ad prvobytně pospolná společnost - není to myšleno ve smyslu primitivnosti nebo slabosti, ale jako hodnocení organizace společnosti a kultury. Irina říká že norština je uměle vytvořený jazyk který vznikl na počátku tohoto století spojením tuším švédštiny a dánštiny, že tamní tvrdé podmínky neumožňovaly ani fungování feudálního modelu, proto ta charakteristika "prvobytně pospolná společnost".
Co se týká sociálních šablon, tady je rozebráno proč je u mnoha severních národů incest normou (nebo byl): http://bulochnikov.livejournal.com/967958.html

určitě je třeba rozlišovat deklarované normy a skutečné, wikipedie není v tomhle směru věrohodný zdroj, maximálně tak tzv. "oficiálních pravd".
Pokud nebrat I.Bergset za lhářku (a nevidím důvod), pak oficální obraz dostává těžké trhliny - podle jejích slov její muž začal zneužívat jejího 4letého syna, a účastnilo se toho více členů příbuzenstva z jeho strany. Pro mě je těžko představitelné, že pokud to co říká a tamních poměrech by nebyla pravda, že by nikdo z nich nic neudělal, nebo by tomu nezabránil. A když to nahlásila na policii, barnewarn odebral děti jí a potrestal jí, nikoliv jejího muže.

Co se týká argumentu o prvobytně pospolné společnosti, mluví ještě i o dost šokujících poměrech ve školce nebo jeslích, kam musela dát svého syna v 1 roce - teplé jídlo se podává 1x za týden, a pokud jsem slyšel správně, tak mluvila i o tom že jídlo obecně tam je 1x denně, i ve školce/jeslích (protože dříve se celá rodina vracela s pastvy kolem páté a jedlo se 1x denně až večer).

její hodnocení tamní společnosti je ve výsledku něco jako "prvobytně pospolná společnost nafouknutá penězi (z ropy)" s převládající morálkou "já na bráchu, brácha na mě". Těžko hodnotit bez osobní zkušenosti, ale mluví o naprosté kulturní nekompatibilitě. Uvádí i nějaké další případy, kdy se nějaká žena vdala do Norska a asi po měsíci a půl vysloveně prchla zpět.