Smysl jednotky energie (elektrické) jako cenového invariantu se projeví v tom, že všichni, kdo používají elektrickou energii jako vstup (energie potřebná k výrobě produkce, obecně energie jako nezbytný vstup pro fungování firmy) se budou moci spolehnout, že cena energie bude vždycky stejná. Čili usnadnilo by to kalkulace a plánování. A jelikož energie je vstupem do všech činností člověka, pravděpodobně se od toho očekává posílení cenové stability ekonomiky jako celku. Čili menší závislost na výkyvech cen ropy a podobně. Jestliže výkyvy cen energií jsou v dnešní době umělých peněz (fiat money) často nepodložené ekonomicky a jsou důsledkem spekulace nebo manipulace (zbraň na čtvrté prioritě), "tvrdé" navázání peněz na jednotku elektrické energie zamezí takovým neopodstatněným výkyvům.
Nicméně - ďábel se skrývá v detailu. Za prvé, bylo by nutné, aby existoval nějaký "market maker", který by bezpodmínečně vykupoval a prodával elektřinu v libovolném množství za pevně stanovené ceny. Za druhé, to by předpokládalo, že by se elektřina někde mohla skladovat po neomezeně dlouhou dobu. Za třetí, není jasné jak by se do hodnoty energopeněz promítly nebo nepromítly takové nepodstatné detaily, jako nutnost existence a provozování distribuční sítě. Za čtvrté, není rozpracováno, jaký vliv na energopeníze by měly skokové technologické změny ve výrobě elektřiny, změny technologických standardů (například kdyby se přešlo ze střídavého na stejnosměrný proud...) a náhlé, například katastrofické změny v kapacitě zdrojů atd. atd. Jako nápad zajímavé, jako koncept zatím nedostatečně podrobné.
Re: k energii jako invariantu
Jindra Vavruška | 23.02.2018