No, člověče, přemýšlel jsem nad tím. Dětí nemají problém protože jsou zde od malíčka a asi proto, že já s tím nemám problém.
Kdybych s tím problém měl, tak by to poznaly a asi nějaké stopy by to v ních zanechalo.
Proč s tím nemám problém já? Asi také kvůli tomu, že pocházím z multikulturního prostředí (nebudu prozrazovat z jaké republiky, nechám trochu intriku - kam Stalin poslal hodně národů a kam moje předkové - kozácí se odstěhovali během Stolypinské reformy.) Také kvůli tomu, že mi v začátcích hodně vadila úbohost mého vyjádřování v češtině, proto jsem se snažil zvládnout jazyk co nejrychlejí. Čím lépe jsem zvládal jazyk, tím rychlejí a snadnějí jsem získával kamarády a navazoval přátelství. Samozřejmě velkou roli hrála podobná slovánská mentalita, i když, si myslím, že to nebylo rozhodující, protože v původní vlasti jsem měl velice široký kruh přátel asi 20 národností. Jestli je to zvláštní druh empatií, vlivem prostředí a výchovy získaný z mladých lét? Přece jenom jsem vyrůstal v SSSR a, i když ti to možna bude připadat k smíchu, družba národů tam nějak fungovala. To až potom, když vnější síly do toho začaly vrtat, tak to začalo hodně skřípat.
Neumím ti to vysvětlit, ale pro mě to bylo zcela přirozené začít se kamarádit s lidma, co zde žijí a neupínat se jenom na svoje etnikum. Možná zvědavost, možná instinkt pro přežití, možná přirozená otevřenost, vlív původní kultury, sám nevím. Stalo se to nějak samo sebou, bez nějakého násílí, a jsem tomu rád.
Re: Re: Re: no Taurus tak jako
taurus | 28.04.2013