Celá vaše odpověď na můj první příspěvek byla vaše vyfantazírovaná a podsunutá "moje přímá řeč". A to jako mělo být co? A pak jsem to rozmyla? Ta vaše manipulativní přímá řeč, kterou jste se mi snažil vecpat do úst, to bylo co? To nebylo ve své podstatě odsouzení? Přečtěte si co jste napsal a zkuste si to přečíst, jako že vám to někdo podsouvá, že to je váš názor. To je ale bezva, co? Je to nehorázná manipulace, možná jsem se teď na předposledy nevyjádřila úplně nejlíp, ale to "rozmytí", to už mě opravdu dostalo.

Myslím, že ten, kdo má skutečný problém se svými rodiči jste spíš vy, než já... řekla bych, že jste popsal dost věrně svoje pocity a že to byla vaše slova, kdy jste v úzkých a poněkud se to vymyká vaší kontrole, ale chtěl jste to na někoho hodit. Ale na mě to nehodíte...

Žádné paušalizování ani v prvním příspěvku nebylo, pouze jsem se nevajádřila v celé šíři (aby z toho nebyly ještě větší traktáty), to je celé. Ale jak to tak bývá, když se nějaké téma otevře, které je tabu, je strašně zle, i když to otevření je bolavé, většinou pomůže. Pojmenovat tajná a "zakázaná" témata je jedinou možností, jak je začít řešit.
A nakonec:upíří mohou být i mladí jedinci, když to celý život zdokonalují, na stáří jsou skutečně kabrňáky. A jinak se stářím upíří schopnosti vznikají u dalších a dalších, jak jim ubývá vlastních sil, přesto všichni staří lidé rozhodně nejsou upíry. Na druhou stranu upíří schopnosti nejsou vůbec svázány s jakoukoliv formou demence, choromyslnosti, psychických poruch, jsou to naprosto psychicky zdraví jedinci( zřejmě to dělají i ti dementní) jsou to staré magické schopnosti, které obvykle nevědomě užívají.... Takže pokud se "dárcům" energie podaří s upíry jemně promluvit - mohlo by to znamenat zlom v jejich chování. Kdo byl jednou mocným a používal magii těžko se to odnaučuje, i když ho dělí i více existencí od života, co používal magii s dnešním životem.

Nemyslím si, že bych vás nepochopila, ale to neznamená, že se sebou nechám manipulovat.
Pochvala byla upřímná, jen asi ne úplně srdečná a nedivte se, prostě mě vaše první odpověď dost ranila a srdce se mi stáhlo, tak nedokáže dávat tolik, co jindy... A navíc, ani do vás nevidím a netuším, jak se skutečně staráte a co při tom cítíte - takže, že by mě brzdila vaše neupřímnost? Kdo ví... já to nepotřebuji vědět, ale pokud vám začíná blikat kontrolka "už nemůžu" neměl by jste to podceňovat - pokud se upíří schopnosti přece jen u vašich rodičů projeví a budou se stupňovat, jste v přímém ohrožení, zvlášť pokud jste na to sám... Čím míň budete mít sil, tím méně budete mít schopností s tím něco udělat. "Nastavit" pravidla péče je vaše právo. Zvlášť když pokud budete "vyždímaný" péče se začne překlápět do "péče" a nenávisti. A poškodí vás to všechny.... Přeji, aby jste si to pěkně vyřešil do dlouhodobě udržitelného a láskyplného stavu.