Co bylo obsahem staré slovanské víry už dnes nikdo neví, písemné zdroje se nezachovaly (a naši předkové svaté knihy neměli) a přes propast tisíc let se toto v lidovém vědomí moc nezachránilo. Existují sice nějaké záznamy a rekonstrukce obřadů atd. ale to se týká toho co naši předkové dělali (obřadnost, formální stránka), to, co si při tom mysleli a jaké bylo jejich vidění světa, to dnes nedokáže říct nikdo.
S tím co hlásají stránky vedy.sk bych neměl problém, pokud by se to jmenovalo "Světonázorový systém Alexandra Chiněviče" a ne "Slovansko-árijské védy". Je to nějaká permutace citátně-dogmatického systému, protože musíte jednoduše věřit, co vám Chiněvič řekne, žádné možnosti ověřit nebo zjistit něco z toho nejsou. Co se týká uváděných důkazů, jsou to důkazy že věci byly jinak než se tvrdí, ale nejsou to důkazy toho, že byly tak, jak tvrdí Chiněvič.

Jinak, celé to z v některých rysech nese rukopis metod používaných GP ("světové zákulisí"), konkrétně: podsunutí dvou falešných (lživých) odpovědí na daný problém namísto odpovědí, které vedou k řešení. Což je případ téhle zápovědi:

- odpovídat na zlo zlem není řešení.
- odpovídat na zlo dobrem taky není řešení.

řešení? Třetí varianta, odpovědí na zlo by měla být spravedlnost.

Zastáncům Slovansko-árijských véd ve verzi Chiněviče bych navrhl malý myšlenkový experiment - zda si dokáží uskopojivě odpovědět na otázku, co chápou pod pojmem "Perun", aniž by se uchýlili k citátům a dogmatům z SAV.