Děkuji Paprsku za pěkný článek a pokusím se zareagovat všehochutí, i když více zemitě, protože je mi to tak bližší.
Sám tu "transformaci" chápu po svém, paměten toho, že v genetice tento výraz znamená převzetí cizí genetické informace. Naše civilizace je slušně řečeno v úzkých, to snad vidí už i ten nejzarytější Tomáš. Ovšem jaká to "naše civilizace"? Angloamerická, tzv. "západní", která vyrostla z kořenů Říše římské a ty kořeny se zvou otroctví. Smutné, ale pravdivé - celá ta naše "zázračná" civilizace je několikrát přepracovávaný otrocký systém, umožňující parazitování. Co z ní může vyjít dobrého? Kam vstoupí, sto let tráva neroste. Je to jen jakýsi lis, ve kterém se utahují a povolují šrouby. A nyní se šrouby utáhly za únosnou mez. A to vždy přicházejí na řadu změny. Lidé se snaží uniknout a každý po svém. Někdo si "stvárňuje" únosnější svět pomocí drog, někdo utíká do eza a "duchovna", někdo k náboženstvím, někdo se raději opije, někdo zabije, někdo se ohradí zdí nedotknutelnosti a nevšímavosti, jiný zas žije "svůj život" pouze na síti PC. Všichni sice chápou, že takhle nastavený svět je k nepřežití, ale opravdu jen velmi málo lidí se snaží "lis" rozbít.
Ta práce na sobě, uvědomění si vlastní hodnoty i síly, respektování hodnoty druhého - to je zásadní, leč pouze první krok ke změně ve společnosti. Získat sebevědomí = být si vědom sám sebe (to je to ego v požadované podobě), zbavit se sobectví = sebelásky = mít rád jen sám sebe (to je ego v nepřijatelné podobě). Druhým krokem je popasovat se s parazity, odkázat je do patřičných míst, tj. na okraj společnosti, do opovržení (protože oni nikam nezmizí, budou tu dál, transformace, netransformace).
A jestli nám v tom "probuzení" pomáhá Vesmír? Určitě ano, však nám už svítá....