Re: Re: všechno je jinak

Hox | 16.04.2012

Pohled na tuhle část jsem po přečtení dalších materiálů zrevidoval: Stalin v počátcích války nevedl operace osobně, spolehl se na štáb generálů (kteří těžce selhali). On se soustředil na zajištění zbraní, materiálu, průmyslu, zkrátka na vybudování silné armády. Což se mu +- povedlo, ale ve vyšším velení armády bylo bohužel hodně zrádců a páte kolony. Stalin si zřejmě myslel, že je armáda dost silná, aby nepřítele zadržela na hranicích. Armáda možná silná byla, ale jeho spolehnutí na štáb generálů se ukázalo fatální chybou (+činnost páté kolony v armádě). Jakmile Stalin viděl, co se děje a situace se prudce zhoršila, prakticky vyšachoval Stavku z jakéhokoliv rozhodování, generálové od té chvíle sloužili jen jako jeho prodloužené ruce, a začal uplatňovat vlastní taktiku a strategii. Od momentu, kdy na sebe Stalin vzal přímé velení armády se situace poměrně dramaticky mění a Rusové prakticky od té chvíle neprohráli významnější bitvu. Této změny v taktice a strategie nepřítele si všimli němečtí velitelé, píšou o tom ve svých memoárech. Naproti tomu jejich sovětští protějšky o ničem takovém ve svých memoárech nemluví. Navíc existují důkazy, že ústup ke Stalingradu a na Kavkaz byl plánovaný, ne vynucený, Stalin v tomto smyslu mluví např. na setkání s Churchillem.
Co se týká rusko-finské války, jednak se v ní "vyznamenali" titíž velitelé, které později Stalin ihned odstavil, když viděl jejich profesionalitu v začátku 2. sv. války, a zadruhé, ty důstojníky z gulagu osvobodil, ale velmi pochybuju, že je tam poslal on. Viz knihy Muchina.

Přidat nový příspěvek