Velmi, velmi špatně jsi mě pochopil. Měl jsem na m mysli karmu v sociálním slova smyslu, tak jak je chápána na západě a jak se o ní diskutuje zde. Buddhismus se jí dotýká, ale pozornost obrací na podstatu věci, pro kterou má zavedené jiné pojmy.
Ve skutečnosti se buddhismus kompletně zabývá vědomím, aktivitou vědomí - což je karma. Ale ne tak, v jakém smyslu to bylo diskutováno zde. Západní člověk si karmu představuje jen jako "osud". V tomto smyslu buddhismus karmu opravdu téměř neřeší. Zabývá se podmínkami, příčinami, které spočívají ve vědomí.
Podmínky, o kterých píšeš, si také vytváříme sami svým smýšlením. Nevědomí nemají žádnou ochranu shora, jenom je jejich karma delší, pomalejší, takže čekají na uzrání podmínek třeba i několik životů. Ovoci svých myšlenek a činů nikdo neujde. Čin je ale až následkem pohnutek. Podle pohnutek je vědomí hodnoceno v Bardu.

Víc se s tebou bavit nebudu, protože mi absolutně nevyhovuje tvůj styl komunikace.