Ano, problém optimalizace a aplikovatelnosti zvolené strategie, jsou v praxi docela klíčové. Osobně říkávám - dokud se nám nekříží hodnoty (ukazatele směru), bývá vše jasné a jednoduché. Potíž v praxi pak ještě bývá při potřebě průběžně monitorovat a kvalitně vyhodnocovat dosažený mezi-stav (alá pozice v šachu).
Ano podruhé, když je jasné, že bez nadhledu se nedá dlouhodobě odolávat zdánlivým nekauzalitám a nelogičnostem. Možné je to ilustrovat např. situací v dopravě, když v důsledku (z aktuálního místa neviditelných) nadjezdů a podjezdů nás cedule navigují doprava, když chceme jet doleva či naopak:).
A tak při doporučení Fullera si jsem plně vědom Vámi zmíněných pastí a pastiček, právě proto to doporučení. Fuller samozřejmě není žádná hlubokomyslná teorie, spíše praktická abeceda řízení a jeho doporučení je směrováno na skutečně začínající, kterým může pomoci nepadnout do zavádějících pastí hned na začátku vlastní praxe. Klasifikuji-li pro tento účel DVTR řekněme jako vysokoškolskou látku, pak Fullerova kniha je první obecná.
A pro toho, kdo je schopen odvozovat své strategie přímo z DVTR, pro toho to zajisté je dětské čtení. Ale z vlastní zkušenosti vím, že lidí schopných odvozovat praktické kroky z teoretických základů až tak mnoho není a DVTR je pro začátek přece jen poněkud těžší kalibr. Takže může vzniknout otázka - - čím jednodušším začít a přitom nepadnout do pasti v podmínkách převisu (zhusta zavádějící) nabídky a nedostatku času ? Fuller je tedy moje odpověď (na tuto pouze hypotetickou otázku).
P.